Maminka brečí v noci do polštáře. Myslí si, že ji neuslyšíme, ale mne neoblafne. Věděla jsem, že to přijde. Taťka už byl moc přepracovaný. Nechápu, že mi to neřeknou rovnou, bylo by to pro mne lepší. Dole v pracovně se svítilo hodně dlouho. I když jsem šla v noci na záchod. A dokonce ještě předtím, než nás mamka vzbudila v 6 ráno do školy, mne kolikrát vzbudil kouř linoucí se z pracovny. Skoro tedy taťka nespal. Jen pár hodin denně. Chodil neučesaný a v kraťasech, i když já musela nosit dlouhé kalhoty a mikinu. Občas mluvil o zvláštních věcech a plánech. Jsem ráda, že se dostane zase do nemocnice. Aspoň se bude moci pořádně vyspat. Však si taky zaslouží prázdniny. Není fér, že my je máme 2 měsíce a dospělí tak málo. Vždyť oni pořád pracují, proč si taky neodpočinou? Ve škole strávíme mnohem méně času, než taťka v práci a máme potom 2 měsíce prázdnin. Vždyť on si zaslouží prázdniny mnohem více, než já! Navíc se tentokrát dostal do Brna. Už se těším, že tam navštívíme ZOO. Když byl ještě v Jihlavě, tak nám slíbil, že navštívíme všechny ZOO v Česku, protože se nám tam tolik líbilo. Dalších 5 let je pryč a nebyli jsme, ani v jedné. Zas nebyl nějak na nic čas...
  • Žádné komentáře nenalezeny
Přidat komentář
JT Fixed Display