O duševním onemocnění
Duševní onemocnění není jen jedno, je to celá různorodá skupina nemocí. Některé duševní nemoci jsou lehčího rázu a jsou relativně dobře léčitelné, například depresivní reakce na stresovou událost. Jiné jsou závažné a vyžadují dlouhodobou léčbu. Mezi tyto onemocnění patří např. schizofrenie, bipolární afektivní porucha (maniodepresivita) nebo schizoafektivní porucha. Tyto závažnější typy duševního onemocnění bývají označovány také jako psychotické onemocnění-psychózy.
Schizofrenie je onemocnění, které postihuje přibližně 1,5 % populace a vyskytuje se poměrně rovnoměrně ve všech zemích. Pravděpodobnost vzniku onemocnění je stejná u mužů i u žen. Jedná se o tzv. multifaktoriální onemocnění, na jeho vzniku se podílejí jednak faktory biologické (např. genetické) a pak také faktory prostředí (psychické a sociální). Faktem ale zůstává, že jednoznačnou příčinu schizofrenie doposud neznáme. Ačkoliv se příznaky nemoci mohou objevit v téměř každém věku, většinou se poprvé objevují v pozdním dospívání a během rané dospělosti.
Pro odhad pravděpodobnosti vyléčení se v případě schizofrenie užívá tzv. třetinové pravidlo. Třetina nemocných se může po 1-3 psychotických krizích zcela uzdravit. U druhé třetiny se nemoc občas v epizodách vrací, což má negativní vliv na jejich fungování v běžném životě. A teprve u poslední třetiny nemoc neustupuje ani po delším léčení, plně prostupuje život nemocného a výrazně jej ovlivňuje.
Duševní nemoc člověku zasahuje do jeho vztahů s okolím, do výkonu v zaměstnání nebo ve škole a do celkové životní pohody. Nezasahuje ale intelektovou složku osobnosti. Duševní onemocnění se může projevovat např. strachem a úzkostí, nedůvěrou a vztahovačností, sníženou schopností soustředění, problémy s pamětí, oslabením vůle, apatií, nespavostí, rychlými změnami a kolísáním nálad, nesnadným sebeprožíváním, obtížným sebeuvědomováním, pozměněným způsobem vnímání a cítění, nespoutaným myšlením, viděním, slyšením a jiným vnímáním věcí, které jsou ostatním nedostupné. Často jsou to stavy těžko sdělitelné pro okolí nemocného. Představa, že se jedná o „rozdvojení osobnosti“, kdy jakoby existovali současně dvě různé osobnosti je ale zcela mylná.
Vypořádat se s negativními reakcemi okolí a s mýty, které panují kolem duševního onemocnění je pro nemocné a jejich nejbližší těžké. Důsledkem onemocnění je sociální stigma, které snižuje šanci na uzdravení. Pro získání dalších informací vám doporučujeme navštívit webové stránky STOPSTIGMA.
Sdružení Práh v Brně každoročně pořádá dvě destigmatizační kampaně pro veřejnost, s cílem informovat a upozorňovat na problematiku duševního onemocnění. Jsou to Měsíc bláznovství (po celý měsíc duben) a Dny duševního zdraví (první týden v říjnu).